Strečink je nedílnou součástí každého sportu. Díky němu omezujeme zkrácení svalů po fyzické zátěži, předcházíme zranění a
z dlouhodobého hlediska si díky němu můžeme zachovt i větší rozsah pohybu.
Ohledně strečinku bylo již napsáno mnoho publikací a článků, proto zde nebudu rozebírat kdy strečovat a kdy ne,
ale popíši vám variantu strečinku, která je více zacílená i na fasciální tkáň.
Klasický strečink provádíme opačným směrem, než kterým danou svalovou skupinu posilujeme.
Vezměme si jako ukázku třeba zadní stranu stehen (hamstringy), které posilujeme například pomocí tzv. zakopávání.
V praxi se setkávám s nějčastější variantou strečinku, kdy si dotyčný lehne na záda, zvedne nataženou dolní končetinu a snaží se ji přítáhnout k hlavě.
Někteří si například pomáhají ručníkem, aby tak docílili většího přitažení a tedy i protažení.
Takovéto protažení nám však nedává přilíš velký prostor pro manipulaci, což nám dává menší možnost jak daný sval kvalitně protáhnout.
Osobně preferuji spíše protažení s nohou na židli nebo lavičce, kde mohu poměrně dobře volit různé směry a úhly a lépe kontrolovat míru protažení.
Zde se již dostáváme k jádru věci, což jsou právě zmínené směry a úhly protažení. Studie kolem fascií ukázaly, že pokud při protažení měníme směry a úhly a se strečinkem si tak trochu "pohrajeme",
jsme tak schopni zásáhnout i do fasciové tkáně, což protažení pouze jedním směrem a většinou pod stejným nebo podobným úhlem příliš nefunguje.
Na obrázku níže vidíte variantu, jak je možné efektivněji protáhnout právě zadní stranu stehen s možností zacílení i na fasciovou tkáň.
